Paměť a její projevy stárnutí
Většina z nás o paměti vůbec nepřemýšlí až do chvíle, kdy nám „vypoví službu“. Paměť je vůbec jednou z nejzajímavějších a nejdůležitějších schopností mozku.
Dala by se označit jako „zásobárna“ informací získaných během našeho života. Ve skutečnosti se však jedná o mnoho procesů, které se odehrávají v různých částech mozku. Neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, co přesně paměť je. Dalo by se tedy říci, že pod pojem paměť můžeme zahrnout všechno to, co souvisí s ukládáním informací do mozku a jejich zpětným vyvoláváním. Díky paměti si uvědomujeme sami sebe, prožitky, vědomosti, dovednosti. Stárnutím paměť ochabuje, ale jejím trénováním lze ztráty vyrovnat a horší paměť není nutnou součástí stárnutí.
Trénování paměti
Patří k účinným aktivizačním metodám, které pomáhají příjemným a nenásilným způsobem procvičovat paměť a neposlední řadě také udržet si a rozvíjet stávající schopnosti. Je to efektivní podpůrný prostředek při léčbě Alzheimerovy choroby a zejména jedna z forem prevence některých onemocnění mozku. Kromě zlepšení schopnosti koncentrace přispívá i k rozvoji kreativního myšlení.
Koho se týká?
- manažerů – rozhodování, udržení pozornosti, potlačení stresu a dodání vitality
- studentů (učitelů, školitelů) - zlepšit schopnost efektivního učení, posílení paměti, soustředění
- lidí s velkými mentálními nároky (vědců, výzkumníků) – vysoký mentální výkon, soustředění, dlouhodobá mentální práce
- řidičů – schopnost udržení koncentrace, potlačení únavy a stresu
- lidí středního a vyššího věku – posílení paměti a péče o mozek
- pacientů po mozkové příhodě a po úrazu hlavy
- pacientů po chemoterapii
- dětí s problémy ve škole – hyperaktivní, dyslektické, s poruchami učení nebo pozornosti
Významnost trénování paměti
Pravidelné cvičení paměti působí v pozitivním slova smyslu na celkové zdraví člověka. Sice doslova nevyléčí nejrůznější onemocnění, ale pomůže především po psychické stránce a duševní svěžest, pozitivní myšlení, zvýšení sebevědomí a sebehodnocení velmi ovlivňuje i fyzický stav člověka. U seniorů podporuje zvýšení soběstačnosti, a tím prodloužení jejich nezávislosti, výrazně usnadňuje každodenní život.
Kdo nezůstává stát a dále se vyvíjí v sociálních a duševně intelektuálních oblastech, méně často onemocní depresemi a Alzheimerovou chorobou. Kdo tedy svůj mozek trénuje, může si zakládat i v pokročilém věku nové informační dálnice. A čím více výběžků vyroste, čím více komunikačního toku je mezi buňkami, tím inteligentnější je majitel takového mozku.