Pro toho, kdo si chce zachovat mozek v co nejlepším stavu do vysokého věku, platí, že čím více ho bude namáhat, tím déle mu bude sloužit. Řada vědeckých studií potvrdila, že mozková stimulace má významný pozitivní dopad jak na zachování vysoké kvality poznávacích (kognitivních) schopností, tak na oddálení nástupu Alzheimerovy choroby a demence.
Mozek a jeho změny
Lidský mozek, jehož vývoj do dnešní podoby trval miliony let, je dokonalým „vynálezem“ přírody. Všechny životní funkce jsou uloženy v mozku; ten také kontroluje i veškeré emoce, přijímá a vysílá velké množství signálů, které dostává z ostatních částí těla a z vnějšího okolí. Odehrává se v něm všechno, co si uvědomujeme, vše, co víme, cítíme a co si myslíme. Zpracováváme v něm minulost a plánujeme budoucnost. Tento orgán je sídlem naší inteligence, která se týká našeho vnitřního i vnějšího světa. Mozek lze tedy nazvat sídlem našeho života.
Současná populace se běžně dožívá 80 i 90 let, ale náš mozek na to není stavěný. Již mezi 30. a 40. věkem dochází k jeho postupnému úpadku. Stárnutí se projevuje slábnutím našich kognitivních schopností, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat neustále se měnícím podmínkám prostředí. Jsou rozděleny do několika oblastí, které se však prolínají a v podstatě jedna bez druhé nemůže správně fungovat.
Jedná se například o
- paměť
- pozornost a koncentraci
- řečové funkce
- rychlost myšlení, porozumění a zpracování informací
- exekutivní funkce - plánování, organizování, řešení problémů, ovládání emocí
- vyjadřovací schopnosti a porozumění řeči
- prostorovou orientaci a vnímání
Stárnutí mozku se nevyhne nikdo z nás. Je to přirozený biologický proces, který patří ke zvyšujícímu se věku. Mnoho studií dokázalo, že zachováme-li si aktivní životní styl s přiměřenou úrovní tělesné, duševní a společenské aktivity, pak nejen poskytujeme mozku podněty, ale pomůžeme také udržet neurony (mozkové buňky) živé a zdravé a ochráníme je tak před poškozením. Tělesná a duševní činnost podporuje vytváření sebezáchovných a sebeopravných systémů mozku. Je tedy jasné, že aktivita zvyšuje životaschopnost mozkových buněk.
Výše uvedené je tedy dobrým důvodem k tomu, abychom udržovali náš mozek v co nejlepší kondici.
Existují čtyři hlavní pilíře zdraví našeho mozku:
- vhodná výživa
- zvládání stresu
- fyzické cvičení
- trénink mozku neboli cvičení pro zdravý mozek
Jak cvičit mozek?
Mozkovému tréninku by měla předcházet diagnostika poznávacích funkcí. Její výsledky ukážou směr, kterým se v procvičování vydat. Trénink lze provádět pomocí cvičení tužka-papír nebo počítače. Lze jej rozdělit do tří kategorií:
- tréninkový program zaměřený na zlepšení kondice mozku, který má spíše preventivní funkci
- tréninkový „udržovací“ program pro pacienty s již diagnostikovaným vážnějším problém, který jim pomáhá fungovat v běžném životě
- tréninkové programy využívající počítač pro zdokonalení a efektivnější využití mozkové kapacity
Cílem je vždy zlepšení poznávacích funkcí, přenos těchto schopností do každodenní činnost, zlepšení soběstačnosti, ale také zvýšení sebevědomí.
Individuálně…
Individuální sezení je intenzivnější, vyžaduje větší zapojení klienta a vývoj v terapii bude přehledněji zachytitelný. Klient si může částečně sám určovat, co bude procvičovat. Vztah s terapeutem je těsnější a nezbytná je spolupráce a aktivní přístup klienta.
… nebo ve skupině?
Skupinové sezení je obohaceno o interakci mezi klienty, kteří si mohou porovnat své výsledky, pochopit uvažování ostatních a něco se od nich naučit.
Základem účinnosti mozkového tréninku je – stejně jako u každého cvičení – pravidelnost a poctivost.